Tanec s vlky (1990)

8. prosinec 2014 | 15.39 |

Dnešní zpráva bude pojednávat o mistrovském dílu amerického herce/ režiséra Kevina Kostnera. Debutový film, ceněný několika Oscary, pojednává o poslední etapě Americké občanské války, kdy byla Indiánská populace téměř vyhlazena. Nebudu psát o ničem jiném, než o Tanci s vlky. Kevin Kostner nejen ztvárnil hlavní roli amerického vojáka – poručíka Johna Dunbara, ale film také režíroval.

Westernovým stylem proti westernu

Ačkoliv se snímek řadí mezi westerny, zase takovým typickým westernem není. Westerny mají ve zvyku ukazovat heroičnost, sílu a nezdolnost amerických vojenských jednotek a nikoliv sílu, opravdové hodnoty a morální nadřazenost indiánů. Ne, že by ve filmu úplně mizel aspekt westernového žánru, nádherná kompozice a malebnost amerických prérii je zde vyobrazena možná lépe, než v lecjaké Clinteastwoodovce. I ona síla a nezdolnost amerických vojenských sil zde je. Nicméně, inklinace k duchovním a mravním hodnotám indiánů, přesněji indiánského kmene Siouxů, je zde více než patrná.

      Od jisté doby se dokonce i zastává názor tohoto atniwesternového přístupu poněkud rozsáhleji. Vina, která se nese spolu s potomky bílých kolonizátorů, se reflektuje právě v přístupu, že přece jenom jejich předkové nebyli tak úplně superhrdiny s plným právem na území. Nedávno jsem shlédl dokument na Primě Zoom, avšak si nevzpomenu, jak se přesně jmenoval, ale pojednával o Bitvě u Little Bighornu (1876). Podle výzkumů s nalezených těl, zbraní a kulek, nebyl heroizovaný generál Custer a jeho pluk 7. kavalérie zase takovými hrdiny. Výzkum ukázal, že Custer neměl příliš promyšlenou strategii, byl zahleděn sám do sebe a své legendy, a v této bitvě se prokázal spíše jako nepřemýšlející šílenec.

Agresorova proměna v mírumilovného člověka, žijícího v souladu s přírodou

Zpracování filmu je i působivé v tom, jak reflektuje psychickou stránku Dunbara v celkově sugestivně podané stránce filmu. Na začátku je Dunbar vojákem americké armády, agresorem vůči indiánům a zodpovědným vojákem. Avšak válka již trvá dva roky a Dunbar nemá nic jiného než stále hvízdající kulky kolem sebe. Rozhodne se, nechat si vzít život, jak jinak než na bitevním poli. Dvakrát proběhne proud kulek, který byl na něj zpuštěn ze strany agresivního Jihu. Chytí jen jednu kulku, která ani není smrtelná. Stává se symbolem pro armádu, a dostává privilegium, vybrat si místo nástupu do služby.       Pro Dunbara je to také symbol, nejen armádní povinnost, která by měla být oslavná, ale život mu byl uštědřen, tak by měl hledat jeho smysl.

Vybere si místo na indiánském území, kde by měla být základna s plukem, pluk je však pryč. Nicméně, hlavním důvodem, proč se sem vydal, bylo hledat smysl života, který nachází v nezničené přírodě krásných prérií.      

      Poté, co potkal své první indiány ze Siouxkého kmene, myslí si, že jde o agresory, na které je ve válce zvyklý, zakopává zbraně, aby jim nepřišly do rukou. I divák stále vidí v indiánech ty špatné. Poté, co se s nimi sblíží a žije v souladu s nimi. Žije tak v souladu s přírodou. Po nějaké době filmu, co se dostaví americké jednotky, je už vidíte stejnýma očima jako John Dunbar v té chvíli. Sobečtí genocidisté, barbaři, chtíc uzmout půdu pro sebe sama, všemi dostupnými prostředky.

Google překladač by mohl konkurovat

Jedna ze zajímavosti k filmu, kterou Kevin nedotáhl k dokonalosti. Tou je, že Siouxký jazyk je ve filmu, ve velké části, použitý. Nicméně, má jistý defekt. Podle Russella Meanse, indiánského aktivisty, je zde použit Lakotský jazyk. Jazyk má však rozdíl mezi promluvou z ženské a mužské perspektivy. Nejspíše si Kostner najal špatného lektora či lektorku, jelikož jeho postava a někteří z indiánů promlouvají z perspektivy ženské. Russell Means vzal pár svých indiánských přátel na tento film do kina a u některých scén se prý vážně pobavili.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře