Devátá brána (1999)

12. říjen 2014 | 13.18 |

Tento příspěvek nebude pojednávat ani tak o nějaké závratné myšlence filmového díla, jako spíše o srovnání jistých partií tohoto filmu a jeho knižní předlohy. Jak jsem tedy prozradil, protože jen málo zdrojů to uvádí, film byl natočen podle knižní předlohy. Kniha má název "Dumasův klub" a byla napsána španělským spisovatelem Arturo Peréz-Revertem. Reverte je něco jako španělský Umberto Eco, postmodernický autor, který svým dílem upoutá nejen masového čtenáře populární literatury, ale také intelektuální množinu. Knihu totiž můžete přečíst jako napínavý tajemný příběh, a zároveň hrát takovou dílčí hru, co opravdu je podle pravdy (i z historie) a co je pouhá fikce. Kniha má také dvě roviny hlavního příběhu, přičemž film reflektuje pouze jednu z nich. Nerad bych říkal, že jedno je lepší než druhé, protože se to takhle plošně prostě říct nedá.

      Film byl natočen pařížským rodákem, režisérem Romanem Polanskim, který má na kontě exkluzivní snímky jako Pianista (2002) či Oliver Twist (2005). V hlavní roli se objevil můj nejoblíbenější herec, a to Johnny Depp.

Američan Dean či Španěl Lucas, s italským příjmením Corso

Filmový Dean Corso, stejně jako knižní Lucas Corso, jsou povoláním to samé. Tedy bibliofilové, kteří se zabývají vystopováním původu starých knih a listin a také kupčení s nimi. Svou bibliofilií a také "vírou ve svou tučnou provizi" jsou Corsové ochotni porušovat i některé zákony. Rozdílem však je, že Dean je americký občan s italskými kořeny a knižní Lucas je Španěl, žijící ve své rodné zemi.
      Ačkoliv si nelze nevšimnout, věčně nasávajícího Deana ve filmu, není na něm ani náznak toho, že by byl nějak zvlášť v opojení, ani jeho důvod k pití. A ani zde není vyřčeno, proč je Corso takovým sarkastikem či z jaké příčiny nemá téměř žádné blízké. Tento aspekt však krásně pobírá rovina vypravěče v knize. Reverte zde v celku komplexně vyformoval tento vnější Corsův zjev. Corso je od narození tak trochu introvertem a má sklony k různým závislostem. Často alkoholem zastřený pohled Corsa si projektuje svůj život, který měl předtím. Měl krásnou ženu, která je zde také popsaná Corsovými myšlenkami, že byste se do ní taky zamilovali. Corsova introverce a právě jeho přespřílišný zájem o knihy, které jeho milá označovala za "sobecké", jelikož jsou určeny jen individualistům na rozdíl od filmů, zapříčinila pro Corsa její ztrátu. Touto ztrátou se vyrovnává právě po celou knihu svým kopáním kolem sebe, sarkasmem, nasáváním alkoholu a kouřením jedné cigarety od druhé.
      Je zde také rozdíl, že v knize byl Corso vykreslený jako velký intelektuál. Nejen zájmem o staré knihy, ale o knihy celkově.

I jeho znalosti historie jsou zde znát, když je v baru se svým jediným přítelem La Pontem, probírá. To jedna z věcí, kterou filmová postava příliš neoplývala, mám pocit. Jeho sarkastický projev, gesta i zjev celkově naprosto korelují s knižní předlohou, avšak zdá se mi, že je Corso ve filmu intelektuálně degradovaný. Byl pověřen úkolem porovnání starého výtisku Devíti bran, a jeho šek byl podle Corsova výrazu a majetku zaměstnavatele Borise Balkana, vcelku nadstandartní. Takže se předpokládá, že Corso je opravdovým profesionálem, odborníkem. Avšak, rytinám v knize, na rozdíl od ostatních postav, neporozuměl téměř vůbec a to není zcela jediná situace, kdy mi to tak přišlo. Celkově měl více odborných dotazů na ostatní než svých znalostí. Možná je jen můj pocit, ale neškodilo by pár intelektuálních opileckých promluv v baru, jak to bylo v knize, a tedy explicitně vyjádřit svůj intelektualismus, aby tak na diváka působil.

"Di Umbrarum Regni Novem Portis" - Společná rovina filmu i knihy

Jak jsem v úvodu zmínil, ve filmu je zaznamenána jen jedna ze dvou hlavních rovin knihy a to příběh Corsa, pátrajícího po původním výtisku knihy Devět bran, napsanou Aristidem Torchiou roku 1666. Rytiny obsažené v knize, mají být převzaty z knihy Delomelanikon, která byla napsána samotným Ďáblem. Po rozluštění devíti rytin, by se měla otevřít ona Devátá brána království pekel a zjevit se kníže temnot osobně. Majitel a okultní fanatik Boris Balkan, je si však jist, že dílo nefunguje tímto způsobem a větří, že jeho vydání nebude původní a tak najímá Corsa, aby porovnal dva zbylé výtisky v Evropě a obstaral mu pravý výtisk všemi dostupnými prostředky.
      V knize je však Boris Balkan zejména odborníkem na francouzského spisovatele Alexandra Dumase a najímá si Corsa z jiného důvodu. Tím je, zjistit, zdali rukopis, který pojednává o Hrabě Monte Christu je pravý, napsaný Dumasem, či falzum. Boris Balkan zde nehraje roli okultního fanatika, avšak hlavního člena tajného Dumasova klubu, který sjednává tajné schůze té největší světové smetánky.

Film tedy nejen pojednává jen o jedné rovině, ale také ji vykládá trochu jinak. Co si však zachovává stejné, je ona tajemnost a napětí, které je v knize naprosto stejně cítit.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře