John Q (2002)

5. listopad 2014 | 00.22 |

Hrdina či terorista? Morální dilema starostlivého otce

Nedávno jsem shlédl v televizi film "John Q" (2002), a záhy jsem si vzpomněl, že už jsem jej před několika lety viděl. Poté, co jsem si pročetl pár prvních komentářů na ČSFD, jsem si všiml, že je tento film, vesměs celý, chápán jako klišé. Ano, možná je tomu tak, možná jako celek opravdu hraje pouze na city a stává se tak kýčem, ale myslím si, že určitých pár dílčích aspektů by nebylo od věci zde rozebrat a zamyslet se nad nimi. Pro pořádek uvedu ve zkratce děj a poté se vrhnu na ono dílčí zamyšlení. John Q. Archibald (Denzel Washington) je obyčejným pracovníkem továrny, kterému nedávno zkrátili plný úvazek na částečný. Jeho žena, nedávno nezaměstnaná, získala post prodavačky v nedalekém obchodě. Mají spolu asi 10 letého syna, avšak zmíněná zaměstnání rodičů nepřináší zrovna gigantické částky do rodinného rozpočtu. Mají menší dluhy a je potřeba prodat jedno ze dvou rodinných aut. John bere vše vcelku pozitivně a je ochotný a schopný se s životní situací vypořádat a uskromnit se. Se svým synem udržuje krásný vztah a to je možná to, co je udržuje na svém místě. To se však jednoho dne změní, syn onemocní, avšak nemocí neléčitelnou a jediný způsob, jak jej zachránit, je transplantace srdce. Nedostatečná pojistka a sugestivně podávaný popis hrabivých doktorů donutí Johna jednat. Zavře se v nemocnici, drží zde rukojmí a domáhá se transplantace srdce pro syna, výměnou za propuštění rukojmí.
      Ve filmu máme také přímo ukázkový příklad tzv. stockholmského syndromu, kdy začnou rukojmí navazovat užší vztah s Johnem, a až na jednoho mu všichni porozumí, sympatizují s ním a dokonce mu pomáhají (to je to, co mnohým už mohlo přijít poněkud jako klišé).
      Nicméně, to není to, nad čím bych se chtěl zamyslet. Film sugestivně působí, že je John hrdinou. Bojuje proti nenasytným a nespravedlivým zdravotním pojišťovnám a státu celkově. Cena lidského života je přeci nevyčíslitelná a vnucuje myšlenku, že je v Americe sociální nespravedlnost a právo na lékařskou péči zde mají jen ti bohatí. Zamysleme se však, proč jsou Spojené stát ekonomicky nejsilnější zemí? Jaký je základ onoho Nového světa vlastně? Byl snad vystavěn na základě sociální rovnosti? Nikoliv. Její základ tvoří tržní ekonomika, spojená se svobodou podnikání, to přirozeně vede k tomu, že zde budou rozdíly (umíš podnikat, či ne). Spojené státy jsou země, která dává příležitosti k podnikání. Jestli si myslíte, že jsem poněkud vybočil a že to co nemá k dočinění s tématem filmu, pak to uvedu na pravou míru. Spojené státy jsou ekonomicky velmi silné a dosahují velkého hospodářského růstu a jsou zde výhodné podmínky pro podnikání. A proč? Odpovědí je, nízká daňová kvóta. Byrokratické zatížení je minimální, a proto se zde daří podnikání. S tím však přichází nevýhoda pro chudé "pouhé" dělníky, prodavače, uklizeče apod.

Jelikož stát vyžaduje nízké daně, pak nemůže obratem být tak štědrá v sociálním systému. A Americe není taková podpora v nezaměstnanosti, natož (a to je to hlavní) zdravotní pojištění jako nutnost. Zdravotní pojištění v Americe má svůj komplexní ceník, avšak ani za základní ošetření nečekejte, že vám stát něco uhradí, natož takovou transplantaci srdce.
     Nakonec bych ještě poznamenal, že Johnova situace náramně kopíruje tzv. Heinzovo morální dilema, uvedené americkým psychologem Lawrencem Kohlbergem (viz níže).

"V jedné daleké zemi umírala žena, která onemocněla zvláštním druhem rakoviny. Existoval lék, o němž si lékaři mysleli, že by mohl ženu zachránit. Šlo o určitou formu rádia, kterou jeden lékárník v tomtéž městě právě před nedávnem objevil. Výroba byla velmi drahá, avšak lékárník požadoval desetkrát víc, než kolik jej stála výroba. Za rádium zaplatil 200 dolarů a za malou dózu s lékem požadovat 2000. Heinz, manžel nemocné ženy, vyhledal všechny své známé, aby si půjčil peníze a usiloval i o podporu úřadů. Shromáždil však jen 1000 dolarů, tedy polovinu požadované ceny. Vyprávěl lékárníkovi, že jeho žena umírá a prosil jej, aby mu lék prodal levněji, nebo ho nechal zaplatit později. Lékárník však řekl: "Ne, já jsem ten lék objevil a chci na něm vydělat nějaké peníze." Heinz tím vyčerpal všechny legální možnosti; je zcela zoufalý a uvažuje, zda by se neměl do lékárny vloupat a lék pro svou ženu ukrást."

 použitý zdroj: HEIDEBRING, Horst. Psychologie morálního vývoje. Praha : Portál, 1997. 175 s.

     

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře